Jaké je mé poslání?

„Naše poslání je tam, kde se naše nejhlubší radost setkává s potřebou světa.“ Teolog Frederick Buechner

Všichni si v sobě neseme skrytý poklad, poslání, jedinečný úkol, pro nějž jsme se narodili a který je v nás bezpečně uschován. Bezpečně znamená, že ho nemůžeme ztratit a také nám ho nikdo nemůže sebrat. Přicházíme s ním na tento svět  a naším úkolem je ho v sobě objevit, rozvinout ho a dát mu konkrétní podobu. 

Objevit své poslání není jednorázový akt, ale celoživotní proces, cesta, která navazuje na náš vývoj a která se postupně odkrývá. Poslání tedy není náhlé zjevení, ale mystérium, záhada, do které postupně pronikáme. Ale nestačí jen sloupávat jednu vrstvu za druhou, poslání vyžaduje také akci, tj. dělat jeden krok za druhým. Nejen že v sobě objevujeme dary a talenty, ale také se rozhodujeme a činíme v souladu s nimi. Duše, mysl a tělo jsou v rovnováze. Podle toho poznáme, že již své poslání vykonáváme, cítíme spokojenost, radost a harmonii. Je to důvod proč ráno vstát z postele a vůbec nás nenapadne si např. počítat kolik svátků v roce připadá na pracovní dny. Naše poslání konáme ve vlastní prospěch.

A zároveň, naše dary fungují i na druhé úrovni. Konáme tímtéž činem nejen ve vlastní prospěch ale zároveň ve prospěch skupiny/společenství. Obdarováváme naším bohatstvím svůj lid, nabízíme ho světu. A v tom je veliká synergie. A my cítíme naplnění, smysluplnost a užitek.

Poslání si můžeme představit jako strom, dub, a naši duši jako žalud. Žalud v sobě nese moudrost, dává instrukce dubu, jak má růst a čím se má stát. Stejně tak i lidská duše nese obraz nebo vizi, která nám ukazuje, jak růst, jaký dar přinášet ostatním, podstatu našeho pravého života. 

Dub  zastává důležité a jedinečné místo v biosféře (produkuje kyslík, potravu pro zvířata, dubová kůra léčí). I my máme naše jedinečné místo v síti života.

“Naše duše náleží nám i světu a svět nemůže být úplný, dokud my se nestaneme sami sebou.”

Jakmile poslání najdeme, je to jako když zažehneme naše světýlko v síti ostatních. Některá již svítí, některá ještě ne. Světlo není jen bod, má dosah a prosvěcuje k dalším okolo nás. Skrze naše dary pozitivně působíme na lidi okolo nás a jednotlivá světýlka už si nekonkurují ale spolupracují. Spolupráce, to je ta síť, to je ta synergie.

Krásný příklad mám tady z Plzně. Je tu pár kavárniček řízených srdcem. Majitele potkáte přímo v kavárně, obslouží vás přímo on, produkty, které vám nabízí jsou připraveny s láskou a z těch nejlepších surovin.  Když se otevře další podobná v kavárna v Plzni, majitel té první to nevezme jako konkurenci, ale zajde se do nové kavárny představit, seznámit se s druhým majitelem a navážou spolupráci, např. formou společného školení nebo prezentace. Jednají tak na základě lásky nikoli strachu. A ve finále jim tohle jednání oběma přinese více spokojených zákazníků. Tohle je směr dnešní doby, tohle se tu mám všichni naučit, myšlení srdcem. Můžete si o tom přečíst tady.

Znáte své poslání vy? Pokud ne, začněte po něm pátrat už teď.

Znáte své talenty a schopnosti? 

Já osobně beru talenty a schopnosti spíše jako prostředky, logistiku, která nám pomůže snést naše poslání na svět. Může to být třeba schopnost komunikace, sebeprezentace, umění propojovat, motivovat, naslouchat, rebelie srdcem, talent malovat, zpívat, psát, talent na jazyky a mnohé další.

Některé své schopnosti a talenty známe, jiné jsou nám tak přirozené, že si je vůbec neuvědomujeme. Některé jsou ještě skryté v našem podvědomí.

Poznejte svou esenci.

Esence je něco jako vnitřní světlo, které máme uzamčené v sobě. Čím více jsme v souladu sami se sebou, tím více ho vyzařujeme navenek. Je jako naše GPS, naviguje nás životem a přitahuje nám do života ty správné situace a ty správné lidi. Proudí jak dovnitř, tak ven. Lidé, kteří žijí své poslání, září. Už jste si toho někdy všimli? 

Zjistěte, co je váš vnitřní oheň.

Vnitřní oheň je kvalita “JAK děláme věci”. Můžeme o něm mluvit  jako o kvalitě našeho vědomí. Vnitřní oheň je na pozadí našich činů, je to kvalita s jakou tvoříme. 

Pamatujte, že naše dary, ať už to jsou talenty, schopnosti ale i esence a vnitřní oheň, nemusí předcházet volání naší duše. Půjdeme-li naší vlastní cestou, budou se nám odemykat další a další v nás doposud spící dary, o kterých jsme ani nesnili. Se vším se dá vědomě pracovat. 

Co milujete, jaké jsou vaše opravdové touhy, hodnoty, pohnutky a životní filosofie?

A tady leží ten grál, tady hledejte své poslání! Vaše duše vám ho našeptává, hovoří skrze touhy a pocity. Vy se musíte naučit rozlišit, které touhy jsou ty opravdové, jdou od srdce a jsou s vámi v souladu a které jsou typu Jo, líbilo by se mi….” , “Jo v tomhle jsem dobrá, tak to budu dělat.”, Tady mám spoustu peněz a znání, tak co bych chtěla víc.” Některé touhy dokonce nemusí být vaše, ale vašich blízkých, lidí, na kterých vám záleží.

To co vám pomůže najít poslání jsou vaše hodnoty, věci a místa, které milujete, pohnutky, které vás rozhýbou, vaše životní filosofie, témata, u kterých záříte, činnosti, u kterých se dostáváte do flow a také transformace vašich nejhlubších zranění. Tady hledejte poklad!

Nad tímto rozjímejte. Pro tohle se vracejte do dětství (zde) a nebo přijďte na konzultaci.

A nebude vás stačit si definovat CO je vaše touha. VY si musíte odpovědět především PROČ to chcete. A to proč musí jít přímo z vašeho srdce. Tím, jak budete ladit vaše proč, se bude měnit, upřesňovat, projasňovat vaše co. Ten moment, kdy se dostanete k pravdě, ke svému srdci, ponáte, ucítíte to. Jakoby se odemkla ta esence, vaše vnitřní světlo, o kterém jsem hovořila. Můžou vám stékat slzy, možná pocítíte mrazení nebo jasné uvědomění.

Můj příklad: 

CO: vedu sama sebe i druhé lidi k autenticitě, k naší opravdovosti. 

PROČ: věřím, že cesta k autenticitě, jinými slovy k naší opravdovosti a celistvosti uzdravuje nejen nás, ale také tento svět. Vybíráme-li si autenticitu, volíme pravdu a lásku, zároveň harmonický, smysluplný život a láskyplné vztahy. Na této cestě objevujeme náš vnitřní svět, transformujeme naše stíny, rozvíjíme naše dary, dáváme jim konkrétní podobu a obohacujeme tak nejen sebe ale i naše společenství, náš svět. 

Máte-li vaše CO a PROČ, máte to nejdůležitější:

  • směr, z kterého budou vycházet vaše rozhodnutí a činy, aktivní kroky, vaše vědomá tvorba

a zároveň

  • máte podporu vyšších sil. Uděláte jeden krok a Vesmír udělá ten další za vás. Tady vám začnou přicházet příležitosti, ty správné události, ti správní lidé. Tady se spouští synchronicity a zázraky. 

Tady se potkává dráha osudu s naším tvořením. Všimněte si toho paradoxu, jestli se rozhodujete mezi tím, zda nechat věci plynout nebo aktivně tvořit, tak je třeba to vyvážit, obojí je pravda. Je třeba být vnímaví, pozorní. Přijde příležitost, já ji využuji. Zachytím nápad a  proměním ho. Nasedám na vlnu života a nechám se nést.

Jinýmy slovy vaše JAK (to uděláte), je na řadě až jako poslední. Na začátku nad ním vůbec nepřemýšlejte, protože by vás mohlo úplně odradit od něčeho “velkého” nebo naopak přinutit rychle vystartovat bez silného CO a PROČ.

Pokud se vám nedaří na vlnu života nasednout, nechat se nést:

  • prozkoumejte znovu své CO a PROČ. 
  • prozkoumejte také, zda někde uvnitř vás není odpor, stín, který vám brání. Strach, vzorec z dětství atd. Podívejte se na články z katagorie Strachy a stíny.
  • přijdtě ke mně na konzulatci, společně se podíváme na to, co vám brání.

Sdílet:

Share on facebook
Facebook